EVA ROZEHNALOVÁ

TITUL: Ing. arch.
ROZENÁ: Rozehnalová
NAROZENÁ: 1936

PRAXE:
1960-1979: projektantka Obchodního projektu Jihlava, Údržby obchodu
                   projektantka Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů Brno
                   projektantka Družstva pozemních staveb Brno (DRUPOS Brno)
po r. 1979:  vědeckovýzkumná pracovnice - specialistka občanského vybavení
                   Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA Brno)

Absolventka Fakulty architektury a pozemního stavitelství VUT Brno v oboru Stavba měst a plánování (absolvovala r. 1960).

Ve své praxi se Eva Rozehnalová specializuje zejména na urbanistická řešení, legislativu územního plánování, stavby občanské vybavenosti, obytné stavby a regeneraci sídlišť. Nelze opominout její odbornou teoretickou práci se zaměřením na výstavbu občanského vybavení, které se věnovala v rámci své činnosti na Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Brně. Je spoluautorkou několika publikací (Plánování občanského vybavení, Církevní stavby, Nové stavby pro venkov, Monitorování územních celků zapsaných v seznamu světového kulturního dědictví) a odborných článků.

Důležitou zkušeností byla pro architektku také  práce v tvůrčím kolektivu profesora Bohuslava Fuchse, jehož byla studentkou na brněnské architektuře. Pod jeho vedením se podílela na přípravě projektů sídliště Jabloňová v Brně (z původního návrhu byla realizována pouze urbanistická koncepce sídliště s několika objekty), přístavby Národního divadla v Praze a průzkumu brněnského podzemí pod Zelným trhem.

Z politických důvodů (perzekuce jejího otce profesora-architekta Bedřicha Rozehnala) byla po studiích umístěna do jihlavské Údržby obchodu, později získala pracovní místo v brněnském Družstvě pozemních staveb (DRUPOS), kde se věnovala urbanistickým řešením i projektování obytných a občanských staveb, z nichž některé měly typizovaný charakter za účelem opakovaného použití.

REALIZACE:

1964: projekt dostavby prostoru Národního divadla v Praze, 1.cena v soutěži
        (členka kolektivu B. Fuchse - SÚRPMO)
1964: návrh řešení Národního kulturního památníku v Mikulčicích, odměna v soutěži
        (členka kolektivu K. Fuchse - SÚRPMO)
1968: projekt sídliště Jabloňová, Brno-Mendlánky (členka kolektivu B. Fuchse a K. Fuchse)
70. léta: okrskové centrum, mateřská škola a jesle na sídlišti Barbořina, Kroměříž
70. léta: skupinová výstavba rodinných domů, Kostelec na Hané
70. léta: skupinová výstavba rodinných domů, Velká Bíteš
70. léta: kino a restaurace (kino Jiskra), Velké Němčice
1979: mateřská škola s bazénem, Blansko (spolu s M. Tomíškovou -DRUPOS)
2. pol. 80. let: rekonstrukce Staré radnice, Brno (členka kolektivu K. Fuchse - SÚRPMO)

KATALOG:

ZDROJE:

Soutěžní návrh řešení Národního kulturního památníku v Mikulčicích (odměna), Architektura ČS(S)R, Praha: Svaz architektů ČSSR, 1964, roč. 23, č. 2, s. 91-95.

Rozehnalová Eva, Úloha urbanistických ukazatelů v racionálním rozvoji občanské vybavenosti, Architektura ČS(S)R, Praha: Svaz architektů ČSSR, 1984, roč. 43, č. 6, s. 285-286.

Dvořáková Nina, Z tvorby jihomoravských architektek: výstava Jihomoravské krajské organizace Svazu českých architektů, Dům umění města Brna, Brno 1985, s. 24.

Hrubý Jan, 100 let brněnské školy architektury = 100 years of the school of architecture in Brno, Vysoké učení technické
a nakladatelství VUTIUM, Brno 2019, soupisy absolventů a pedagogických pracovníků fakulty.

Kalendovská Jiřina [Kal], Ing. arch. Eva Rozehnalová-Bínová,Internetová encyklopedie dějin Brna,
on-line: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13764 [vyhledáno 1.5.2022].

Kubíková Dáša, Nezapochybovala jsem o tom, čím budu, říká dcera architektka Bedřicha Rozehnala, rozhovor Evy Rozehnalové
a Dáši Kubíkové v pořadu Dobré ráno Českého rozhlasu ze dne 4.2.2020, Český Rozhlas Vysočina,
on-line:https://vysocina.rozhlas.cz/nezapochybovala-jsem-o-tom-cim-budu-rika-dcera-architekta-bedricha-rozehnala-8144226 [vyhledáno 1.5.2022].